Kanadského výrobce reprosoustav Paradigm lze po bezmála čtyřech dekádách považovat za jednoho z těch opravdu stabilních hráčů na světovém trhu, firma dnes patří také k těm větším, jakkoliv hlavně v severoamerické oblasti. Krom luxusní série Persona a dostupných modelů řad Monitor SE a Premier mají Kanaďané v nabídce kolekci (jak jednotlivým celkům sami říkají) Prestige, která by se dala popsat jako variace na klasické reprosoustavy.
Její skladba je zjevně orientována i na milovníky domácího kina (velké sloupky, centrální kanály, subwoofery, efektové nástěnné modely,…), ochutnávku kvalit modelů Prestige nicméně můžete vzít jedinou regálovou verzi, neboli Prestige 15B. Jde o kompaktní model s výškou 31,4 cm, šířkou 17,8 cm, hloubkou 27,6 cm a váhou 7,3 kg.
Jak už bylo řečeno, jde o velmi klasicky pojaté reprosoustavy – ozvučnice jsou čistě pravoúhlé, vyrobené z MDF profilů a ozdobené buď ořechovou dýhou nebo laky ve vysokém lesku. Spolu s relativně výrazným, ale pěkně provedeným orámováním obou měničů vpředu hliníkovými kroužky je celkový vzhled překvapivě elegantní a jednoduchý zároveň.
Na čelním stěně nejsou vidět žádné šrouby, zatímco na zadní jimi výrobce nešetřil – jsou tu dva plastické prvky, v tom kruhovém se seseknutou spodní hranou dole je pár robustních reproduktorových terminálů, v tom druhém, obdobném, nicméně protaženém, je bassreflexový otvor s organicky klenutým výdechem, navazujícím na zdánlivě papírovou trubici a pod ním nálepka s modelovým označením.
Hlavní snahu výrobce rozhodně upřed k přední straně reprosoustav. Začněme tweeterem, který je vnořený do poměrně výrazně tvarované planžety, sloužící jako zvukovod. Samotný měnič je pak krytí perforovanou kovovou kopulkou, jejíž otvory se směrem od středu zvětšují. I to je prvek, který výrazně ovlivňuje chování reproduktoru, tentokrát po stránce fázové optimalizace. Kopulka o průměru 2,5 cm je vyrobená z hliníku (výrobce těmto membránám říká X-PAL), je tlumená a je chlazená ferrofluidem.
Také kónická středobasová membrána je jednak hliníková (opět jde o materiál X-PAL) a jednak má kolem sebe kroužek mělkého zvukovodu, optimalizujícího chování. Průměr membrány je 14 cm, má zvláštně koncipovaný závěs Active Ridge Technology (díky tomu reproduktor nabízí o 3 dB / 50% vyšší výkon bez zkreslení) a celý reproduktor je ke skříni připevněný přes antivibrační řešení SHOCK-MOUNT, které má za úkol snížit zkreslení. Cívka v reproduktoru má slušný průměr 3,8 cm.
Paradigm udává pracovní frekvenční odezvu 57 – 20 000 Hz (+/- 2 dB), dělící frekvenci systému na 2 000 Hz (jde o pasivní řešení druhého řádu), charakteristickou citlivost 87 dB a impedanci „kompatibilní s 8 ohmy“.
Prestige 15B jsme poslouchali v pražském showroomu Voix, kde jsme je mohli připojit ke dvěma různým sestavám – obě měly stejný zdroj signálu a to PS Audio DirectStream Memory Player a PS Audio DirectStream DAC. Stejně tak bylo vždy stejné napájení a to pračkou PS Audio Power Plant 12. Zesiloval buď systém Parasound JC 2 BP / JC5 nebo Rogue Audio RP-5 a monobloky M-180 stejného výrobce. U tranzistorové sestavy byl zvuk příliš suchý, ostrý a tvrdý, zato s lampami jako kdyby se Paradigm proměnily a katapultovaly všeobecně o dvě cenové třídy výš (v porovnání se zvukem s Parasound). Porovnávat jsme mohli se zbytkem řady Prestige v čele s Prestige 95F, ale třeba i s GoldenEar Triton Reference, Triton One.R nebo třeba Triton One. Propojeno bylo kabely AudioArt a PS Audio.
Na to, že stály Prestige 15B daleko ve volném prostoru a jejich rozměry (a ostatně ani technické parametry) to úplně neslibují, baskytara Marcuse Millera v „Power“ („M2“ | 2001 | Telarc | CD-83534) zněla s vůbec ne špatnou energií, která rozhodně předčila očekávání. Je tu trochu cítit „BBC efekt“ s přidáním energie vyššího basu proti tomu nejhlubšímu, což je osvědčený způsob, jakým dosáhnout pocitu plnosti z malých ozvučnic. Charakter basů je jinak celkově umírněný, ne snad měkký, ale ani ne „vyfrézovaný“ a super přesně definovaný. Je to nicméně ukázněnost a čitelnost už solidního hi-fi, s tóny dobře oddělenými.
Zpěv Bobbyho McFerrina v „Hush Little Baby“ („Hush“ | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) zněl s dobrou čistotou, snad trochu přímočarý a lehce strohý, nicméně s dobrým rozlišením a srozumitelností. Celková přehlednost je jednoduše dobrá, Prestige 15B inklinuje k lehounce analytickému projevu, vokální pásmo je nicméně pevné a slušně konkrétní. Paradigm zřetelně přejímají charakter připojené elektroniky a s tou tvrdší, analytičtější je někdy jejich zvuk až příliš přítomný. Ale dejte k nim měkčeji a bohatěji znějící komponenty a Paradigm rozkvetou a zpříjemní se.
Cinkot ikonické linky činelu v „Take Five“ od Davea Brubecka („Time Out“ | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byl v podání Prestige 15B výrazný, hodně jasný, přesto ne ukřičený. Výšky pokračují v nastoleném trendu lehce suššího, přímějšího projevu. Energie vrchních oktáv je sebevědomá, ale kupodivu i přes pocit jisté mírné dominance neunavuje, neotravuje. Činel pak měl pěknou, autentickou tonalitu.
Nástroje v „Two bass hit“ Dizzy Gilespieho („Night in Tunisia“ | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2) poukázaly na rychlý, snaživě dynamický zvuk, Prestige 15B akcentují více razanci a energii nad pocitem váhy a hmoty. Pro optimální rozehrání jim sluší trochu „naložit“, pak jako kdyby se zvuk zpevnil a získal na sebevědomí, na pevnosti.
Prestige 15B mají tak trochu svůj charakter v tom, že na první poslech je „Tribal Dance“ Peter Green Splinter Group („Destiny Road“ | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) výrazná a s detaily hmatatelnými a konkrétními. I když Prestige 15B nejdou až těm nejjemnějším nuancím a delikátním dozvukům, přesto budí dojem, že všeho je dost, že prezentace je expresivní a konkrétní, navíc jsou nástrojové linky dobře separované a všechno je pěkně přehledné.
Prostor nahrávky „Allegro Moderato“ ze „Symphony No. 9“ Ralpha Vaughana Williamse (1994 | Everest | EVC 9001) byl vlastně velmi pěkný, nejen stabilní v pravolevé ose, ale protažený pěkně i v předozadní ose až docela daleko za reprosoustavy. Reprodukce je pěkně konkrétní, s dobře zafixovanými nástroji. Zejména když je udržíte v řekněme plus mínus rovnostranném trojúhelníku s ne úplně dlouhými hranami, budou pěkně plastické.
Velký zvuk „Please read the letter“ Roberta Planta a Alison Krauss („Raising Sand“ | 2007 | Decca | 475 9382) se do Prestige 15B – trochu s podivem – vlastně docela vešel, zejména v kombinaci s lampovou sestavou byl pěkně plný, kulatý a i když mohutné basové tóny tu jsou spíše naznačené v konturách a poněkud jim chybí objem a váha, působí hudba urovnaně, organizovaně, klidně a vlastně po všech stránkách vkusně, ani výraznější vysoké tóny nezní při žádné hlasitosti neurvale nebo příliš pronikavě a přesto je vše čitelné.
Kompaktní regálovky Paradigm Prestige 15B jsou pěkně udělané, moderní kousky nábytku do současných interiérů, které mají své klady i zápory. Z těch druhých je to hlavně maličko sušší a přímočařejší charakter, díky kterému budete muset věnovat nějakou chvíli vybírání vhodné elektroniky. Díky své transparentnosti totiž reprosoustavy poměrně dost přejímají její charakter a tak jak dokážou být třeba s podobně zaměřeným zvukem komponentů Parasound až na samé hraně přijatelnosti, tak umí být naprosto pohodové s „měkčeným“ zvukem lamp Rogue Audio. Pokud z nich budete chtít dostat basovou složku ve větším objemu, budou muset hrát v menší místnosti a poblíž zdí, jinak se jejich energie soustředí na vokální a nejvyšší pásmo – tam pak hrají svižně, konkrétně a vlastně docela výrazně, expresivně. Celkově jsou Prestige 15B moderní regálovkou pro moderní ucho, dalo by se říct.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, s akustikou řešenou stavebními úpravami a výrobky Vicoustic.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
V pásmu od 100 do 5 000 Hz se kompaktní Prestige 15B jeví jako relativně vyrovnané, byť je vidět mírný akcent na 110 a 210 Hz. Pod metou 100 Hz rapidně klesá energie basů, první náznaky energie jsou vidět na úrovni cca 45 Hz – jde o měření ve volném prostoru, posunutí blízko zadní zdi pásmo mezi 50 a 100 Hz výrazně vyplní, jakkoliv i tak budou Prestige 15B basově méně výrazné. Zásadní je ale masivní nárůst energie na vysokých frekvencích nad 5 khz, který bude stát na jedné straně za dojmem detailního / analytického přednesu, ale také může způsobit ostrost nebo suchost. Je s podivem, že nejvyšší tóny neztrácí svou energii ani pod úhlem. Množství výšek je tu zvýrazněné zjevně na efekt.
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Impedanční křivka je celkově velmi spořádaná, bezproblémová. Sedlo mezi prvními dvěma peaky naznačuje ladící frekvenci bassreflexu na cca 55 Hz. Nejnižší bod křivky leží na úrovni cca 3,5 ohmu, což je relativně nízko. Na křivce nejsou patrné žádné stopy rezonancí nebo vnitřního stojatého vlnění či jiných potenciálně zkreslujících artefaktů. Elektrická fáze také nemá žádné výrazné změny úhlu, nejsou tu drobné nespojitosti, nic, co by ukazovalo na vznik možných problémů. Na úrovni 110 Hz a pak ještě výrazněji v okolí 5 kHz křivka vybočuje do negativních hodnot a to ne úplně málo; zátěž tu tak může být komplikovanější a zesilovač se vyplatí nepodcenit.
Waterfall
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kompaktní a pěkně vypadající exteriér
+ pocit dobrého prokreslení
+ celkem slušný pocit energie z malé ozvučnice
+ sedí dobře k měkčím, jemnějším zesilovačům
ZÁPORY
- podíl výšek je příliš velký
--- --- --- --- ---
Napsal: Daniel Březina
Zdroj: https://www.hifi-voice.com/