Kanadský Oracle si vysloužil od svého vzniku v roce 1979 ostruhy zejména za konstrukci skutečně špičkových gramofonů - ostatně o jejich kvalitě svědčí i to, že mnohé tvary a koncepty používá firma dodnes, ať už jde o základní modely Paris nebo na opačném konci katalogu postavený model Delphi, který je dnes k dispozici v již šesté generaci (nebo spíše sedmé, protože plný název zní MKVI Second Generation).

Už od prvního pohledu je ale vidět, že Delphi MKVI Classic se drží plně firemní DNA - akrylová základna, robustní hliníkové profily a hlavně systém odpružení, díky němuž je celá konstrukce prakticky plovoucí ve vzduchu. Estetika pak navazuje na úplně první firemní výrobek - Delphi AC.

Na velké akrylové základně s půdorysem 47,5 x 36,3 cm (celkově pak gramofon naroste bez krytu do výšky 15 cm) jsou dominantní tři mohutné nohy s tlumícími Delrinovými puky vespod, tvořící základ opěrného systému. Každá noha má dvanáct různých komponentů, každý z nich pak tlumí jiné spektrum vibrací. O každou z nožek se opírá jedna část hliníkové základny, na níž je navěšena veškerá mechanika, tedy motor, subtalíř i raménko. V každém opěrném pilíři je pak jinak dimenzovaná pružina, takže gramofon drží v optimální vodorovné poloze - pro případ, že gramofon není osazen standardním raménkem jsou k dispozici též alternativní pružinky. Vlastně celá konstrukce gramofonu, tak jak říká Oracle, je podřízena kontrole nežádoucích vibrací. Na ramenech základny jsou pak standardně namontovány hroty, které lze zasunout do hmotných válečků vyplněných tlumící hmotnou, sloužící jako další mechanické prvky odstraňující mikrovibrace.

Druhým prvkem, který je plně integrován do základny je elektronika ovládání motoru - v kovovém pouzdře jsou vpředu pro uživatele dva důležité prvky - páčka 33 a 45, které po stisknutí roztočí talíř tou kterou kýženou rychlostí. Na zadní straně tohoto bloku je pak vstup z externího napájecího boxu (buď standardního, nebo příplatkového s lepšími součástkami) a dvojice otvorů, kde lze jemným otáčením šroubků doladit přesnost otáčení talíře.

Talíř samotný je z hliníku a váží solidní čtyři kilogramy. Nahoře na talíři je polymerová podložka, uvnitř proužky tlumícího materiálu, takže talíř "nezvoní". O jeho roztáčení se stará menší talíř, přejímající energii přes řemínek z motoru integrovaného v kovovém bloku na základně. Jde o nízkonapěťový motor s vysokým točivým momentem a obvody s dvojím vedením proudu, což prý zajišťuje rychlé roztočení talíře a po stabilizaci otáček velmi nízké energetické nároky na jejich udržení a to zase vede mimo jiné k minimalizaci vibrací motoru. Další potlačení vibrací má na starosti šroubovací přítlačné závaží.

Běžně se Delphi MKVI dodává s raménkem 345 vyrobeným v SME čistě pro Oracle na základě modelu 309 . I přenoska nese označení Oracle Audio, ačkoliv tu pro změnu dodává Benz Micro pod jménem Corinth. Celkové sestavení a optimální nastavení gramofonu je pak záležitostí minimálně na jedno pěkné odpoledne.

Gramofon jsme poslouchali v pražském studiu Voix, kde hrál gramofon na zesilovačích D´Agostino Progression Preamp / Progression Stereo, na phono předzesilovači Parasound JC 3+ nebo Oracle Paris, poslouchalo se přes Wilson Audio Sasha DAW a kabely z vyšších sfér katalogu MIT. Čisté napájení zařizoval filtr PS Audio PowerPlant P20. Porovnávali jsme s Oracle Origine nebo Oracle Paris.

Šlapající basa v "Heavy Duty Judy" v podání Pierrejean Gauchera ("Zappe Zappa" | 1997 | Zappo Records | ZR001) měla famózní energii i skvostné frázování. Pásmo nehlubších tónů je působivě čitelné, pevné a přesné, má takový ten nádech analogové vstřícnosti, ale přesto tu není ani stopy po rozvláčnosti nebo zkreslenosti. Basa tak mrouká, opírá se do vás s fyzicky citelným, intenzivním impulsem a váhou i objemem, které se dokážou prosadit i ve větším prostoru. Je to technicky ukázněný a přesto svěže muzikální bas se skvělým timingem.

Vokál LP v její "Muddy Waters" ("Lost on you" | 2017 | Vagrant | 538284881) byl krásně velký a bohatý, přítomný ve své tělesnosti a vedený s opět jen lehkým dotekem vřelosti, dodávající reprodukci přirozený lidský rozměr. Přirozenost je vůbec silnou stránkou tohoto gramofonu / raménka / přenosky. Není tu nic, co by bylo nějak technicky strohé, je to zvuk živý a uvolněný, má nadhled, laskavost, hladkost a je plný emocí. Je to prostě skvělý, intimní, blízký zážitek, umocněný skvělou čitelností, otevřeností a detailností, která si nezadá ani s výtečnými digitálními zdroji stejné kategorie. Navíc je tu šťavnatá porce bezprostřední "lidskosti", kterou vám může nabídnout jen dobrý analog.

S až nečekanou čistotou zazněl jemný, běžně opravdu hodně v pozadí schovaný činel v Caveově "People Ain´t No Good" z "Live from KCRW" (2013 | Kobalt | BS006V). Jak objem, tak přirozená slyšitelnost a autentická kovovost s jednoduše skvělým prokreslením překročí bez diskuse jakákoliv očekávání, která můžete ke gramofonu z ne ještě tak úplně nesmyslné kategorie mít. Každý dopad paličky vykouzlí přesvědčivě kovový tón, strukturovaný a doprovázený bohatým, dlouhým dozvukem. Zvuk je tak snadno, tak bezprostředně dostupný, že se vám na něj až chce sáhnout.

Na gramofon netypicky sebevědomý zvuk měl Delphi MKVI i z pohledu dynamiky - třeba mnohočetné perkuse v "Modul 29_14" Nik Bärtsch´s Mobile ("Continuum" | 2016 | ECM | 476 4790) zněly razantně, pevně a autoritativně. Čistý, jasný zvuk má hmotnost a třeba u klavíru prostě máte pocit, že ho posloucháte naživo, má šťávu a má tělo. Gramofon pak nabízí hodně energie (a opět až nečekaně hodně zejména na výškách), nabízí ale také precizní kontrolu a netlumenou výbušnost - snad je to i díky tomu, že k citlivé chvějce prostě neproniká prakticky žádná nežádoucí a zkreslující vibrace. Pokud byste pak měli strach, že zvuk gramofonů je "rozměklý", tak Delphi MKVI vás přesvědčí, že pevnost a konkrétnost rozhodně nejsou výsadou digitálu.

Výjimečně přesvědčivá je pak i celková čitelnost a detailnost - třeba leckdy komplikovaně přehledná "Take a breath" Davida Gilmoura ("On An Island" | 2006 | Parlophone | 0946 3 55695 1 3) se otevřela jako mávnutím kouzelného proutku, všechny nástrojové linky měly své místo, celek přímo překypoval transparentností a skutečně až fascinující organizace a kontrola reprodukce nahrávku doslova rozsvítí. Nikdy jsme na žádném jiném analogovém systému neslyšeli právě tuhle desku s tolika vrstvami, tak snadno čitelnými a tak přesvědčivě spojenými do jednoho velkého, vzdušného a přirozeně působícího celku. Rozlišení už je tak skvělé, že ho přestáváte vnímat jako technickou kvalitu, ale začne být "samozřejmě normální".

Klavír v "Blanc" Sylvaina Chauveaua ("Nocturne Impalpable" | 2014 | Minority Records | MIN33) byl veliký, proporčně skutečně odvážný, zabírající v až nadživotní velikosti prostor mezi reprosoustavami. Téměř vidíte velké, rezonující tělo, jeho kontury a jasně cítíte, odkud brnkne ten který tón, odkud přichází klepnutí klávesy, vnímáte i to, jak klavírista dýchá a pohybuje se kolem mikrofonu. Prostorová informace je, stejně jako vlastně vše ostatní, vysoko nad očekávaným standardem.

Nejvíce fascinující ale bylo i to, jak snadno se gramofon vypořádal i s (při nejlepším) průměrnou nahrávkou, jako je "Nightcall" od Kavinského ("Outrun" | 2013 | Record Makers | LC-15765). Ta snadnost, ta uspořádanost, ta zjevná rezerva po všech stránkách i autenticita v tom duchu, kdy ostrá sykavka sice do místnosti probleskne nebo kdy cítíte, že nahrávka má velmi zjevné dynamické limity, nicméně je to krotce podané, informativně, ale neotravně. Vynikne tak rytmus a drajv nahrávky, její temná "digitální" atmosféra.

Gramofon Oracle Delphi MKVI v druhé generaci je vyzrálým, dospělým a působivě komplexním strojem, který ale vyžaduje stejné vlastnosti od toho, kdo jej bude montovat, nastavovat a nakonec i od toho, kdo si jej bude užívat. Správné sestavení a seřízení je práce na pěkné odpoledne, užití si nahrávek a docenění toho, jak neprvoplánově, autenticky, jak čitelně a jak neefektně gramofon každou desku podává, to prostě také chce mít už něco málo za sebou. Ale v esteticky spíše okázalém těle se ukrývá technická preciznost nejvyšší třídy, řešení, která zjevně fungují a výsledkem je reprodukce zcela nezkreslená a neomezená z pohledu energie, dynamiky nebo detailu. Je to excelentní a mimořádně zábavný výlet do světa analogu, který uchvátí i ty nejnáročnější.

--- --- --- --- ---

KLADY

+ příkladná odolnost vibracím

+ harmonický, jistý a přehledný zvuk

+ motor přesvědčivě drží stabilní otáčky

+ designová originalita

+ zábavná rytmika a plnost zvuku

ZÁPORY

- snad jen nutnost mít zkušenosti a zručnost při montáži a nastavování

--- --- --- --- ---

Napsal: Daniel Březina

Zdroj: https://www.hifi-voice.com/