Kariéra Sandyho Grosse je dostatečně dobře zdokumentovaná a jeho úspěchy též - ostatně na americkém kontinentu jsou "jeho" značky Polk Audio a Definitive Technology dodnes mimořádně populární. Úspěchy ale rozhodně sbírá i jeho "projekt na důchod", menší, ale o to ambicióznější značka GoldenEar (nedávno přibyvší pod křídla firmy AudioQuest), která si klade za cíl nabídnout puristicky high-endové výkony za ceny, které ještě nejsou "z jiného světa".

To platí i pro nejvyšší řadu (většinou) poloaktivních reprosoustav Triton, které se vyznačují originálně jiným, štíhlým a nenápadným designem. Mírně odlišné (byť v základním přístupu stále stejné) jsou nejvyšší modely Triton Reference a nyní i z nich odvozený menší model Triton One.R - už podle názvu je jasné, že svého předchůdce, model Triton One, posunuje blíže modelu Reference.

Stále jde nicméně o vysoký sloupek v černé látce, teď už ale s boky v hlubokém klavírním lesku, kde plochu narušuje jen látkový obdélník, kryjící boční reproduktory. Stále je to vpředu úzký a směrem dozadu se pozvolna rozšiřující sloup, posazený na bytelné základně ve stejném duchu a stále tu nejsou žádné ostré hrany klasického typu.

Na zadní straně najdete kovovou plochu, kde krom očekávaných reproduktorových terminálů najdete také napájecí zásuvku a nad ní potenciometr, kterým regulujete intenzitu basového pásma. Pro nasazení v domácím kině mají reprosoustavy také svůj vlastní LFE vstup a jejich basová sekce tak poslouží jako subwoofer.

Za látkovou krycí mřížkou vpředu se ukrývá hned šest reproduktorů. Nahoře jsou dva středobasy a tweeter v D´Appolito konfiguraci, pod nimi trojice obdélníkových basových měničů a aby toho nebylo málo, po obou stranách jsou dva pasivní radiátory.

Ozvučnice samotné výšku 137,2 cm, šířku mezi 14,6 a 20,3 cm (vpředu / vzadu) a hloubku 42,3 cm (a celé to stojí na základně 31,4 x 50,2 cm). Každý kanál váží poctivých 36,3 kg.

Všechny použité měniče navrhli přímo v GoldenEar a nechávají si je také na zakázku vyrábět. Nejvyšším tónům je určen skládaný páskový měnič HVFR, převzatý z modelu Reference. Kolem něj jsou dva středotónové kónusy s mohutnými fázovými nástavci hvězdicového tvaru. Membrány mají průměr 13,3 cm a odlévané koše. Basy vyzařují tři aktivní měniče s membránami o rozměru 12,7 x 22,9 cm, opět vycházející z těch použitých v modelu Reference. Basáky navazují na čtveřici pasivních plochých membrán s působivou plochou 17,8 x 25,4 cm.

D´Appolito středo-výšková sekce má vlastní pracovní komoru (respektive dvojitou, dělenou příčkou v ose výškáče). Vnitřní prostor pracovní basové komory je bohatě zpevněn výztuhami a tlumen polyuretanovou pěknou s otevřenými póry a kombinací ovčí vlny a Dacronu.

Frekvenční výhybka je plně symetrická a kombinuje elektronické i pasivní řešení pro bezešvé spojení aktivního subwooferu a pasivních "vršků". Zesílení pro spodní kmitočty má na starosti modul zesilovače, obdobný jako v subwooferech SuperSub, řízený 56 bitovým DSP a dávající výkon masivních 1 600 Wattů na kanál.

Výrobce udává u Triton One.R frekvenční rozsah 13 - 35 000 Hz, charakteristickou citlivost 92 dB a impedanci "kompatibilní s 8 ohm".

Sloupek GoldenEar Triton One.R jsme poslouchali v pražském showroomu Voix, kde se hrálo přes dvě sestavy, obě napájené přes PS Audio PowerPlant P12 a "krmené" PS Audio DirectStream Memory Player a DirectStream DAC. V jedné sestavě byl Parasound JC 2 BP s Parasound JC 5 a v druhé Rogue Audio RP-5 a monobloky M-180. Prokabelováno bylo napájecími kabely PS Audio, u signálových a reproduktorových hrála značka MIT. Porovnávat jsme mohli s Triton Reference, Triton One, Paradigm Prestige 95F a Prestige 15B.

Svižná baskytara Marcuse Millera v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534) si přes jasně patrnou energii basové sekce uchovávala spíše přesný, utažený a audiofilsky na čitelnost zaměřený styl prezentace - to na rozdíl zejména od starších modelů Triton, které mají bas rozmáchlejší a řekněme "američtější". Líbilo se nám, jak dokážou Triton One.R zprostředkovat fyzický pocit impulsu basového tónu, jak vystihnou realisticky, s nadhledem a rezervou jeho váhu i jeho kontury - kontrola semiaktivního konceptu je příkladná. Přestože bas řeší de facto subwoofer, integrace se středo-výškovou částí je také výtečná a výsledný přednes kompaktní. Je to za dané peníze prostě skvělý bas.

Vokál Bobbyho McFerrina v "Hush Little Baby" ("Hush" | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) zněl možná lehoulince tenčeji, než by byl ideál, ale opět s precizní přesností a audiofilsky realistickou čistotou a transparentností. Důležité je říct, že na výsledné vnímání má OBROVSKÝ vliv připojená sestava, protože Triton One.R mají na středech a výškách až překvapivě málo vlastní stopy. S elektronkami Rogue to byl šťavnatý, tělesný hlas s mocným objemem i pocitem těla, s Parasoundem zase analytický, možná až sušší a brilantně prokreslený zvuk. V každém případě ale má střední pásmo dost prostoru, má skvělý pocit soustředěnosti a konkrétnosti a v každé kombinaci působí přirozeně.

Jemný cinkot činelu v "Take Five" od Davea Brubecka ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byl moc pěkný, delikátní a realistický co do objemu i energie, přitom však snadno čitelný, velmi svižný a transparentní. Díky tomu všemu zní činel poměrně výrazně, aniž by se však "cpal" kupředu nebo působil nacinkaně. I tady vládne překvapivě přirozená reprodukce s lehkostí "páskového typu", ale přitom mají tóny "hmatatelnost", na jakou jsme zvyklí od hmotnějších kopulek.

Stran dynamiky si není u Triton One.R nač stěžovat a ostatně ani obecně u GoldenEar. Mikrodynamické dění na úrovni akustických nástrojů v "Two Bass Hit" Dizzy Gilespiho ("Night in Tunisia" | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2) bylo pod kontrolou, sebevědomé, ale nepředvádějící se - reprosoustavy zůstávají v klidu, disciplinované a utažené, při zemi a přesto z nich cítíte rezervu a dostatečnou rychlost, aby v potřebném okamžiku dokázaly švihnout a prásknout. V rámci své transparentnosti a věrnosti vás ale GoldenEar také bez skrupulí obeznámí s limity nahrávky i systému.

To platí také pro rozlišení - s Triton One.R totiž dostanete přesně to, co do nich pošlete. Skvělé nahrávky jako je "Tribal Dance" od Peter Green Splinter Group ("Destiny Road" | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) jsou čitelné s nebývalou lehkostí; jsou rozvrstvené a jednotlivé nástroje už opravdu samozřejmě rozkreslené, konkrétní, slyšíte i opravdu jemné detaily, jednotlivé struny a vše zorganizované a přesné. Reprosoustavy jsou také neokázale pevné, samozřejmé a aniž by se uchylovaly k techničnosti nebo dravosti, umí posunout hudbu "blízko" - vzhledem k transparentnosti to bylo mnohem víc cítit na techničtějším zvuku Parasound než na všeobjímající lampovosti Rogue Audio, ale u obého byla čitelnost mimořádně snadná.

"Allegro Moderato" ze "Symphony No. 9" Ralpha Vaughan Williamse (1994 | Everest | EVC 9001) měla důstojně načrtnutou hudební scénu, zejména s velkým zvukem Rogue Audio zaplnila celý prostor, ale ani soustředěnější Parasound nepůsobil jakkoliv stísněně. Reprosoustavy si zaslouží rozestup minimálně takové tři metry, pak se hudba rozprostře mezi ozvučnicemi a to včetně předozadního prostoru s dobrou lokalizací nástrojů. Není tu holografický pocit, spíše celkově učesaný a pevný stereo obraz, v němž není problém oddělit jednotlivé nástrojové sekce a obecně se dobře vyznat.

O intenzitu hudebního zážitku se pak postará primárně nahrávka a elektronika, protože jak ukázala "Please Read the Letter" Roberta Planta a Alison Krauss ("Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382), může stejná hudba na Triton One.R znít diametrálně odlišně právě v závislosti na charakteru zesilovačů. Pro odvážný, tučný, elektronkově hladký a přitom mocně energický zvuk byl Rogue vysloveně skvělý, pro autenticitu, energii a detail vynikal Parasound a reprosoustavy jako kdyby ani v jedné z oněch sestav nepřidávaly téměř nic ze sebe.

Sloupky Triton One.R jsou skvělým důkazem toho, kam se za jednu dekádu může posunout technika jediné značky - přestože velké Reference jsou přeci jen o kousíček lepší, není to rozhodně (minimálně ve středně velkých místnostech) v poměru k rozdílu ceny. Triton One.R jsou za dané peníze prostě skvělé z jakéhokoliv úhlu pohledu. Pokud hledáte audiofilské plnorozsahové reprosoustavy, které mají výhodu možnosti přizpůsobení energie basové části s ohledem a na místo a místnost, pokud je vám blízká (ta vlastně původně správná) filozofie, kdy reprosoustavy signál nezabarvují prakticky žádnou svou stopou a přesto nezní technicistně a dají se tak dlouhodobě užívat, pak jsou nejnovější GoldenEar působivým dílem, které dokáže zprostředkovat až neočekávaně působivé high-endové zážitky.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose širokopásmového měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, standardním zatlumením kobercem, sedačkou a hutnými závěsy a realizovaným akustickým stropem.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Frekvenční odezvu v reálném prostoru nelze nazvat jinak než fantastickou. Sedlo na 60 Hz je zřetelně zdůrazněno módem místnosti, prakticky jsou Triton One.R "rovné" od 30 do 3 000 Hz, tam následuje mírný pokles energie, aby od této mety vysokotónový reproduktor energii naopak trochu zdůraznil. Celkově - právě až na výšky - je ale vyrovnanost frekvenčního pásma vskutku referenční.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Na impedanci je vidět, že pod metou 100 Hz práci přebírá aktivní elektronika a není tak co měřit, od této mety nahoru je naopak veškeré dění perfektně čisté, prosté jakýchkoliv problémů. Impedance neklesá pod 4 ohmy a stejně jako linka elektrické fáze je příkladně "přátelská". Triton One.R jsou velmi jednoduchými partnery pro v podstatě jakoukoliv elektroniku.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 199 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ čistý, jasný a audiofilsky přesný přednes

+ výkony blízké modelu Triton Reference

+ možnost korekce basového pásma

+ s ohledem na cenu parádní transparentnost

+ celková přirozenost

ZÁPORY

- jsou poněkud citlivé na připojenou sestavu

- vzhledem pořád není nijak luxusní

--- --- --- --- ---

Napsal: Daniel Březina

Zdroj: https://www.hifi-voice.com/