Britská společnost dCS (Data Conversion Systems) zanechala ve světě špičkového hi-fi už tak hlubokou stopu, že ji netřeba hlouběji představovat. Firma začala v Cambridge nejprve stavět špičkové A-D a D-A převodníky pro telekomunikační účely, následně uspěla i v nekompromisní armádní sféře, aby se nakonec zkušenosti zúročila na poli ultimativní zdrojů signálu, ať už šlo o (SA)CD přehrávače nebo právě D/A převodníky. Nejskromnějším zástupcem firemního portfolia je řada Bartók, reprezentovaná jediným modelem.

Tedy jediným… Můžete si Bartók koupit buď jako čistý D/A převodník nebo (za poměrně šťavnatý příplatek) i jako sluchátkový zesilovač, takže na čelním panelu přibydou sluchátkové výstupy v podobě 6,3 mm jacku a XLR.

Základní šasi je (poplatně cenovce) zpracované na jedničku, minimalisticky hranaté a jednoduché, postrádá takové ty vizuální finesy vyšších řad, ale stále snadno poznáte, že jde o dCS. Může za to především černý obdélník s logem a displeje, typicky přisazený k levé straně, stejně jako ovládací prvky sešikované v jedné horizontální lince. Tlačítka pro spínání, pohyb v nabídce nebo třeba volbu výstupu, rekonstrukčního filtru a podobně jsou maličká, ovládání hlasitosti po pravé straně je podstatně robustnější a docela dobře se s ním manipuluje, byť nemá takový ten klasický „luxusní“ olejovitý odpor a potřebujete-li nastavit maličké kroky v hlasitosti, chce to pevnou ruku. Alternativou je naštěstí docela zajímavá ovládací aplikace pro mobilní zařízení.

Šasi je stavěné s ohledem na eleganci, vidět jsou pouze čisté linie a nikde žádné šrouby. Ty spatříte jen na zapuštěném zadním panelu, který je požehnaně zaplněný konektory. Směrem zleva doprava najdete analogovou výstupní sekci (XLR i RCA jsou regulované, takže Bartók funguje i jako předzesilovač), pak širokou paletu digitálních vstupů – dvojici AES/EBU (lze je nakonfigurovat tak, aby přes ně tekla SACD data z firemních transportů), koaxiální, optický i BNC vstup, USB port pro datovou paměť s hudbou, ale i USB port pro spojení s počítačem a hlavně dvojici ethernetových konektorů, která DAC otevírá světu streamování. Jeden konektor je vstupní (10 / 100 / 1000) a druhý „průchozí“ pro další zařízení (10 / 100).

Věrni své tradici nabízí dCS u tohoto modelu také konektory pro hodinové generátory – máte k dispozici dva vstupy, ale i výstup pro synchronizaci s dalšími zařízeními. RSR232 port po pravé straně je tu pro servisní účely, napájecí zásuvka klasického formátu je doprovázena malým kolébkovým vypínačem.

Když jsme říkali, že šasi přístroje je dobře udělané, bylo to tak opravdu míněno – při běžné šířce 44,4 cm, hloubce 43 cm a výšce 11,5 cm váží totiž přístroj poctivých 16,7 kg (bezmála kilogram přidává modul sluchátkového zesilovače).

Uvnitř pak Bartók staví na technologiích řady Rossini, přidává k tomu UPnP streamer, obsahující i podporu protokolu AirPlay, certifikaci Roon výrobce neuvádí, ale přímo u Roon je Bartók v seznamu Roon Ready zařízení. Zvládá bez problémů TIDAL, Qobuz nebo Spotify Connect.

Sekce D/A převodníku stojí na firemní platformě pro zpracování digitálního signálu a také na proslulé technologii Ring DAC. Výpočetní pole uvnitř přístroje je programovatelné a zvládne tak i případné nové budoucí formáty.

V základu je každý vstupní signál převzorkován do DXD, v případě chuti si můžete navolit i upsampling do DSD podoby. K dispozici jsou následně několikeré rekonstrukční filtry a zvuk si tak můžete jemně (ale slyšitelně) vyladit podle svých chutí. DAC umí zpracovat PCM (24 bit / 384 kHz), DSD128 (nativně i DoP) i MQA signály. Chytrý systém přizpůsobení hodinového taktu z modelů Vivaldi zajistí vždy minimalizaci jitteru.

Výrobce dále uvádí jen to, že si dal záležet na napájecím zdroji se zdvojeným transformátorem a vícestupňovou regulací.

Zajímavostí je možnost nastavení parametrů výstupních konektorů. U těch vzadu jde (v případě, že nepoužíváte regulaci hlasitosti) o možnost nastavení 0,2 / 0,6 / 2 / 6 V, takže se snadno přizpůsobí prakticky jakémukoliv koncovému zesilovači. Sluchátkové výstupy pak nabízí poctivých 1,4 Wattu do 33 ohm, respektive stále velice slušných 150 mW do 600 ohm. Můžete si pak nastavit základní výstupní úroveň 0 / -10 / -20 / -30 dB.

Udávané technické parametry odpovídají cenovému zařazení přístroje – zbytkový šum leží na neslyšitelné úrovni -130 dB (20 – 20 000 Hz) a přeslech mezi kanály je lepší než -115 dB. Žádné další údaje dCS neuvádí.

dCS Bartók jsme zkoušeli v pražském showroomu Voix, kde hrál buď přes USB nebo přes PS Audio DirectStream Memory Player, alternoval s DirectStream DAC. Jako D/A převodník jsme ho používali ve společnosti reprosoustav Kharma dB9 a dB11-S, zesilovacího systému Kharma Visionaire, ale i ve společnosti D’Agostino Momentum Stereo a dalších. Propojeno bylo vždy kompletně kabeláží Kharma. Sluchátkový výstup jsme zkoušeli primárně s Abyss AB-1266 Phi CC nebo Diana Phi, ale i lifetyle sluchátky z kolekce Bang & Olufsen.

Začněme krátkým zhodnocením právě sluchátkového modulu – obstojí prakticky proti čemukoliv, co můžete ve světě sluchátek vytáhnout a i nelehká sluchátka uřídil s klidem, přehledem a samozřejmostí. Ta dynamika, ta schopnost konkrétně „zaříznout“ každý tón a přitom zůstat naprosto v klidu snad i obhajuje ten grandiózní příplatek za sluchátkový modul.

Jako D/A převodník pak nabídl Bartók baskytaru v „Hiccups“ Harry Sacksioniho („STS Test Demo CD Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111134) v trochu měkčí, poddajné, objemově i váhou přirozeně působící podobě. Každé brnknutí je dostatečně robustní, přitom ale ne těžké, zvuk kombinuje autoritu a sílu s parádní rytmičností a zároveň kulatějším, hebkým a nenásilně plynoucím projevem. Oddělení a artikulace jednotlivých tónů jsou nicméně na velmi vysoké úrovni, je to zjevně skvěle kontrolovaný, byť neuspěchaný projev.

Vokál Karen Matheson v „Ailein Duinn“ („L’Héritage Des Celtes“ | 2011 | Columbia | COL 481530-2) zněl s lehkou stopou vřelosti, podle aktuálního zdroje signálu bylo ale cítit variabilitu, Bartók tak nemá problémy s transparentností a příliš neupřednostňuje svou vlastní charakteristiku. I tady se hudba linula nenásilně, nemechanicky, přitom ale s výtečným rozlišením. Cítíte plnokrevné spodní tóny a přesto se v nich jemný a klidný hlas neztrácí a drží si svou přirozenou pozici vpředu. Zvuk dCS je typicky kultivovaný, klidný, bohatý na barvy a jemnůstky, naprosto neostrý a přesto s velkou soustředěností.

Jistý dotek hebké jemnosti pocítíte také na plochách činelů v „La Rosita“ Colemana Hawkinse a Bena Webstera („Encounters“ | 2013 | Verve | 31452147-2). Výšky jsou skutečně parádně prokreslené a poměrově zastoupené „právě tak akorát“. Ani při vysoké hlasitosti nepůsobí konfliktním, hraničním dojmem a přeso jsou jakoby vytažené a velmi znělé. Zvuk převodníku pak celkově působí naprosto uvolněně, naprosto přirozeně, až „analogově“.

Klidnější zvuková charakteristika ale nebrání ve vyznění dynamického impaktu velkých bubnů v „Rí Na Cruinne“ od Clannad („Extended Dynamic Experience 5“ | 2017 | STS Digital | STS-6111158). Převodník nic nepřehání, nic netlačí a přesto ten neuspěchaný zvukový styl působí živým, organickým dojmem. Nebudete mít v přítomnosti dCS pocit nějaké vysokooktanové dravosti, ale to, jak se zcela snadno rozplyne jakákoliv stopa mechaničnosti ve zvuku je skvělé a zábavné.

Ten do jisté míry neokázalý, civilní, velmi „dospělý“ zvukový styl dCS pak neupozorňuje na nějaké velejmné detaily, nevytahuje je do popředí, aby podpořil efekt a pocit nějakého obřího rozlišení – Bartók si (tak jako třeba top modely Vivaldi) cení nade vše přirozenosti a autenticity, takže „Fortysomething“ („Incredible Music & Recordings“ | 2012 | STS Digital | STS-6111130) měla v úvodu, plném jemných ruchů publika a z pódia možná velmi klidný styl, ale přesto se téměř cítíte „tam“ – je to díky pocitu celistvosti, organizovanosti a samozřejmosti, s jakou hudba hraje. Detaily jsou podány tou nejpřirozenější, klidnou a samozřejmou formou, takže vám ani nepřipadá, že tam jsou, dokud si to s překvapením neuvědomíte. Fakticky je rozlišení výtečné.

Tím, jak nevyniká ve výsledném zvuku žádná jednotlivost, tím působí třeba i prostor nahrávek tak nějak civilně a nepřekvapivě – až když se výrazně soustředíte, dojde vám, že třeba kytary a vokál v „Dream about you“ („STS Test Demo CD Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111134) jsou krásně zakotvené na pravolevé ose, že vokál je o krůček před nástroji a vůbec že každý objekt je plastický a konkrétní, i když zvuk není v takovém tom technicky dokonale holografickém stylu, prostě si tak lehce pluje a plyne.

Autenticita reprodukce pak dá najevo ale krom přirozenosti také nepřirozenosti – tedy zejména zvukařské chyby a nedostatky nahrávek. „Breaking Silence“ ze stejnojmenného alba Janis Ian (1993 | Columbia | 519 614-4) tak zněla poněkud temněji, poněkud obyčejně a nechytlavě, je to ale proto, že žádnou extra jiskru Bartók prostě sám od sebe nepřidá, není to temperamentní, ani „krásný“ zvuk, prostě jen „je“ – tak to čistě teoreticky nakonec má být.

D/A převodník / streamer / předzesilovač / sluchátkový zesilovač dCS Bartók je jedním z komponentům, které jdou na ruku současným trendům mezi movitými a náročnými zákazníky – nabízí opravdu širokou škálu schopností a v jediném designově čistém šasi. Přitom ale zachovává kvalitativní laťku, za níž se ani značka top kategorie typu dCS nebude muset nijak stydět – převodník je excelentní a výtečně přirozený, sluchátkový výstup (snad i za ten tučný příplatek) je vysloveně špičkový. Pokud tak hledáte přístroj, v němž se snoubí „všechno digitální“ s celkově velmi dospělým, vyzrálým zvukem a poklidnou samozřejmostí, Bartók je důstojný (leč opravdu drahý) zástupce high-endového světa téměř bez kompromisů.

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bohatství vstupů včetně streamingu

+ podpora formátů a rozlišení

+ sluchátkový výstup prakticky „definitivní“ třídy

+ přirozená tonalita a klidný zvuk

ZÁPORY

- cena je výrazně prémiová

--- --- --- --- ---

Napsal: Daniel Březina

Zdroj: https://www.hifi-voice.com/